Fotky z vydařeného výstupu zde Protože nevíme jaká bude letos zima, vypravili jsme se na nejvyšší horu Beskyd (1323 m.n.m.) jakmile se objevil první pořádný sníh. Ve Frýdlantu nás překvapila relativně zamračená oblaha a solidní zima a tak jsme se honem vydali na cestu. Už ve městě bylo spousta sněhu takže jsme se těšili jak to bude vypadat o pár metrů výš. Kousek za Frýdlantem jsme si zahráli Boj o věžičky. Během této hry se Věrka z dosud nejasných příčin proměnila ve sněhuláka :o) Většinu cesty jsme šli po zamrzlé asfaltce. Pod vrstvou ledou pořád proudila voda, která vypadal jako by v ní plavali pulci a navíc pěkně klouzala, takže co chvíli byl někdo na zemi. Děsivým tempem jsme se vyloudali do asi 1000 metrové výšky, kde nás překvapila nádherně vymetená obloha jako z katalogu na lyžování na ledovci. Sluníčko svítilo, sníh se parádně třpytil no prostě krása. Tak jsme pokračovali v cestě hráli Bombu. Naše tempo bylo takové, že jsme uvažovali zda-li vůbec stihheme vůbec někam dorazit. Už po cestě na vrchol přes skautskou mohylu na Ivančeně - kterou jsme tradičně přešli- nám bylo jasné, že zamýšlený vlak nestihneme. Najednou se však před námi objevil vrcholek. Všichni jsem zbystřili a nasadili tempo. Vrcholové foto a hup do hospody na čaj a polívku. Do hospody jsme vešli kolem 15.25. Okolo 16.00 jsme vyrazili dolů, ale opravdu vyrazili. Cestu k rozcestníku vzdálenému 3 km jsme ujeli a uklouzali za 20 min. Při sestupu nás mijeli lyžaři a snowboardisti, ale na naše igelity neměli :-) Začalo se pomalu stmívat. Takže parádní západ slunce na sněhu a sešup dolů. Do vlaku jsme dorazili o půl hodiny dříve a tak jsme se v pěkně vyhřátém motoráčku ohřáli a převlékli do rezervních věci. Výprava se myslím všem hodně líbila a všechny, speciálně Lízu a Megi musím velmi pochválit, protože jsme urazili neuvěřitelných 20 kilometrů - náš nový rekord! 9 statečných : Beruška, Věrka, Líza, Megi, Méďa, Včelka, Verča a VeverAk