Počasí nemilé,terén neschůdný,holky bojovnice... Počasí vypadalo už od rána nepříznivé,ale i přesto jsme se vydali vlakem do Kopřivnice.POočasí tam vypadalo úplně stejně jako v Ostravě,zamračeno,místy mrholilo a byla zima.Na nádraží jsme hledali cestu k prvnímu kroku směr Červený kámen a Jeníkovo sedlo.Podle našeho plánu měla trasa vést po zelené značce,ale na mapě byla červená.Vyšli jsme dloouhý kopec po asfaltové cestě,na něm jsme si dali pauzu na napití a pokračovali jsme dál.4asem se na obzoru objevila odbočka na turistickou trasu směr Jeníkovo sedlo.Ale v tom se cesta rozdvojila a na oba směry byla červenáý turistická značka.Zvolili jsme proto jeden směr,samozřejmě špatný.Jak jinak ze dvou možností že..Došli jsme až do Lichnova,tam jsme se poptali a celé jsme to museli obejít.Dostali jsme se na místo,kde jsme uhnuli z trasy a vydali se správným směrem.Cesta trvala asi 2 a půl hodiny,my bez oběda,no hrůza.Šli jsme cestou,kde vlevo bylo vysoko do kopce,vpravo hluboko z kopce,překážku nám tvořily popadané a polámané větve a stromy.To znamenalo,podlézání,přelézání,bláto,vodu,skrátka bojové podmínky.Jakmile se objevila cedule Jelínkovo sedlo,spadl nám všem kámen ze srdce.Konečně jsme byli na místě a nadešel čas oběda.Vasil rozdělal z mokrého dřeva oheň a holky vařily.Byla polívka z jednoho kotlíku.Jakmile jsme se najedli,uhasili oheň a poklidili,vydali jsme se směr Kopřivnice.Cestou jsme se stavili na zříceninu hraduŠostýn a spěchali jsme na vlak.Cesta do města už byla příjemnější,celá z kopce a asfalt.Na nádraží jsme došli brzo,tak jsme udělali etapovou hru,což znamenalo nechat si od náhodných lidí nakreslit prníkovou chaloupku.Vyhodnotili jsme a odjezd domů.