Vypravili jsem se do Údolí řeky Moravice. Během celého dne jsme všichni - Hříbě, Líza, Ještěrka, Smíšek, Ginny, Klobouček, Veverák a Verča hráli předávání kolíčku. Vymotali jsme se z Hradce a zamířili po červené kolem papírny na Včelí hrádek a pak po lovecké stezce Lichtenštejnských na zámek. Kde jsem se potkali s klukama, kteří šli z Vikštejna. "Černý Petr" - předávání kolíčku Líza, Verča a Ještěrka Cestou jsme odhadovali čas, ukázali si Vraní oko čtyřlisté a kousek před hrádkem hráli dobývání pevnosti, které skončilo nerozhodně. Na místě nás čekala bojovka s příslovími. Na zpáteční cestě jsme potrápili pamět touto básničkou: Cesta jde pořád dál a dál kupředu, pryč jde od mých vrat. Daleko už mi utekla a musím za ní pospíchat. Na těžkých nohou dám se vést až k větší cestě, nežli znám, tam, kde se stýká mnoho cest. A potom kam? To nevím sám. Na zámku jsme si dali svačinu a kousek před nádražím hráli dřepovací vybíjenou. Kde se na závěr půlka oddílu málem zmrzačila - Smíšek si narazila ruku, Kloubouček narazila hlavou do stromu a někteří se váleli po zemi...a tak jsem zakončili výpravu kontrolou vybavení - doufám, že to příště bude lepší! A domů jsem dojeli parádním novým vlakem City Elefant.